Jdi na obsah stránky
Odběr e-mailů

Rada jako rozhodovací orgán EU

Řádný legislativní postup

Řádný legislativní postup, známý také jako „spolurozhodování“, je uplatňován přibližně u 85 oblastí politiky EU, od boje proti diskriminaci až po společnou přistěhovaleckou politiku.

Většina právních aktů EU projednávaných tímto postupem je přijata v prvním čtení.

Rada je místem, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se EU. Projednává a přijímá nové právní předpisy EU, v případě potřeby pozměňuje a upravuje předpisy stávající a zajišťuje koordinaci politik. Ve většině případů Rada rozhoduje společně s Evropským parlamentem v souladu s řádným legislativním postupem, tzv. postupem spolurozhodování. Spolurozhodování se používá v oblastech politiky, v nichž má EU výlučnou pravomoc nebo sdílenou pravomoc s členskými státy. V těchto případech Rada vykonává legislativní činnost na základě návrhů, které jí předkládá Evropská komise. 

V řadě velmi specifických oblastí Rada přijímá rozhodnutí za použití zvláštních legislativních postupů (souhlasu a konzultace), v jejichž rámci má Parlament omezenou úlohu. 

Názorné vysvětlení rozhodovacího procesu Rady

Jednání v Radě – postup na třech úrovních

Práci ministrů, kteří posuzují návrhy v různých složeních Rady, pomáhá připravovat více než 150 pracovních skupin a výborů. V těchto pracovních skupinách a výborech zasedají úředníci ze všech členských států.

Jakmile Rada obdrží návrh Komise, posoudí jej současně s Evropským parlamentem. Tomuto posouzení se říká „čtení“. Předtím, než se Rada a Parlament dohodnou na legislativním návrhu nebo než jej odmítnou, mohou proběhnout až tři čtení.

Rada může v době, kdy očekává postoj Parlamentu v prvním čtení, přijmout politickou dohodu; této dohodě se také říká „obecný přístup“. Obecný přístup dosažený v Radě může někdy pomoci urychlit legislativní postup, a dokonce i usnadnit dohodu mezi Radou a Parlamentem, neboť Parlamentu ještě před stanoviskem v prvním čtení naznačuje, jakým směrem se bude ubírat postoj Rady. Konečný postoj Rady nicméně nemůže být přijat, dokud Parlament nepředloží své stanovisko v prvním čtení.

V Radě je při každém čtení návrh projednáván na třech úrovních:

  • na úrovni pracovní skupiny
  • ve Výboru stálých zástupců (Coreper)
  • na zasedání Rady v příslušném složení

Tím je zajištěno, že návrh je odborně posouzen na úrovni pracovní skupiny, politicky zaštítěn na ministerské úrovni a projednán velvyslanci v rámci Coreperu na základě odborných a politických kritérií.

Přípravné orgány Rady

Radě napomáhá více než 150 pracovních skupin a výborů, tzv. přípravných orgánů.

1. Pracovní skupina

Předsednictví Rady za pomoci generálního sekretariátu určí, která pracovní skupina je k projednání návrhu příslušná, a svolá ji.

Pracovní skupina nejprve návrh posoudí z obecného hlediska a poté podrobně podle jednotlivých bodů.

Pracovní skupina nemá pro dokončení této práce žádnou přesně stanovenou lhůtu; konkrétní doba, po kterou se návrhem zabývá, závisí na povaze návrhu. Pracovní skupina rovněž nemá povinnost dosáhnout dohody, výsledek jednání je však předložen Coreperu.

2. Výbor stálých zástupců (Coreper)

Způsob, jakým s návrhem dále naloží Coreper, závisí na tom, do jaké míry bylo o návrhu dosaženo dohody na úrovni pracovní skupiny.

Je-li možné dosáhnout dohody bez rozpravy, objeví se tyto body v části I pořadu jednání Coreperu.

Jsou-li nutná další jednání v Coreperu, protože v pracovní skupině nebylo dosaženo dohody o určitých aspektech návrhu, objeví se tyto body v části II pořadu jednání Coreperu. Coreper má potom tyto možnosti:

  • pokusí se sám o dosažení dohody,
  • vrátí návrh k posouzení pracovní skupině s případnými návrhy na kompromis,
  • postoupí návrh Radě.

Většina návrhů se na pořadu jednání Coreperu objevuje několikrát, protože se tento výbor snaží překlenout rozpory,které nebylo možné vyřešit v pracovní skupině.

3. Rada v příslušném složení

Podaří-li se Coreperu ukončit jednání o určitém návrhu, objeví se tento návrh na pořadu jednání Rady jako bod „A“, což znamená, že by měl být přijat bez rozpravy. Obecně se jako bod „A“ přijímají přibližně dvě třetiny bodů zařazených na pořad jednání Rady. Na žádost jednoho nebo několika členských států lze však rozpravu o těchto bodech znovu otevřít.

Část „B“ pořadu jednání Rady obsahuje body:

  • které nebyly vyřešeny na předchozích zasedáních Rady,
  • o nichž nebylo dosaženo dohody na úrovni Coreperu nebo pracovní skupiny,
  • které jsou z politického hlediska příliš citlivé, a nelze je proto řešit na nižší úrovni.

Jedná-li Rada jako normotvůrce, výsledky hlasování Rady se automaticky zveřejňují. Přeje-li si některý z členů připojit odůvodnění hlasování, toto odůvodnění se rovněž zveřejnění, pokud je právní akt přijat. V ostatních případech, kdy se odůvodnění hlasování nezveřejňují automaticky, může být odůvodnění zveřejněno na žádost autora.

Vzhledem ke skutečnosti, že Rada je z právního hlediska jeden subjekt, může v kterémkoli ze svých 10 složení přijímat akty Rady, které spadají do oblasti působnosti Rady v jiném složení.