Jdi na obsah stránky
Odběr e-mailů
Ve složitém geopolitickém prostředí bude posílena spolupráce EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany.

EU posiluje spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany

Na bratislavském summitu, který se uskutečnil v září 2016, rozhodli vedoucí představitelé EU, že evropská vnější bezpečnost a obrana dostanou nový impuls posílením spolupráce EU v této oblasti.

V zájmu naplnění tohoto závazku přijali vedoucí představitelé EU v prosinci 2016 závěry, v nichž:

  • potvrdili prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany,
  • uvítali návrh Evropské komise týkající se evropského obranného akčního plánu,
  • naléhavě vyzvali k tomu, aby byla urychleně přijata opatření s cílem posílit spolupráci mezi EU a NATO.

Časová osa

11. 12. 2017
Rada zřídila stálou strukturovanou spolupráci (PESCO) za účasti 25 členských států
5. 12. 2017
Spolupráce mezi EU a NATO: nový soubor návrhů
13. 11. 2017
První krok ke zřízení stálé strukturované spolupráce (PESCO)
19. 10. 2017
Evropská rada pokračovala v jednáních o stálé strukturované spolupráci (PESCO)
22. 6. 2017
Evropská rada vyzvala k zahájení stálé strukturované spolupráce
Zobrazit celou časovou osu

Konkrétní opatření k posílení bezpečnostní a obranné spolupráce

V prosinci 2016 potvrdila Evropská rada prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany, který vytyčuje další postup rozvoje bezpečnostní a obranné politiky EU.

Prováděcí plán vychází z globální strategie EU a je zaměřen na tyto tři strategické priority:

  • reakce na vnější konflikty a krize,
  • budování kapacit partnerů,
  • ochrana EU a jejích občanů.

Konkrétní opatření k dosažení těchto cílů zahrnují:

  • zahájení koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD) za účelem posílení obranné spolupráce mezi členskými státy,
  • vytvoření stálé strukturované spolupráce (PESCO) s cílem posílit obrannou spolupráci mezi členskými státy, které chtějí tuto spolupráci ještě více prohloubit,
  • zřízení útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) v zájmu zlepšení struktur pro řešení krizí,
  • posílení nástrojů EU v oblasti rychlé reakce, včetně bojových uskupení EU a civilních schopností.

1. Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany

Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD) by poskytl na úrovni EU lepší přehled o výdajích na obranu, investicích členských států a úsilí v oblasti výzkumu.

Tento přezkum by zvýšil transparentnost a politickou viditelnost evropských obranných schopností. Mezi jeho přínosy patří:

  • lepší identifikace nedostatků,
  • hlubší spolupráce v oblasti obrany,
  • lepší a soudržnější přístup k plánování výdajů na obranu.

2. Stálá strukturovaná spolupráce

V Lisabonské smlouvě je stanoveno, že skupina členských států může posílit svou spolupráci v záležitostech obrany prostřednictvím navázání stálé strukturované spolupráce (PESCO).

Dne 22. června 2017 se vedoucí představitelé EU dohodli na zahájení stálé strukturované spolupráce za účelem posílení evropské bezpečnosti a obrany.

Dne 11. prosince 2017 přijala Rada rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce. Stálé strukturované spolupráce se účastní všechny členské státy EU, s výjimkou tří zemí (Dánska, Malty a Spojeného království).

Zúčastněné členské státy se dohodly na prvním seznamu 17 projektů, které budou v rámci PESCO provádět. Jedná se o projekty například v těchto oblastech:

  • odborná příprava;
  • rozvoj schopností;
  • operační připravenost v oblasti obrany.

Tyto první projekty by měly být formálně přijaty Radou začátkem roku 2018.

3. Lepší struktury pro řešení krizí

Dne 8. června 2017 se Rada dohodla na zřízení útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC) v rámci Vojenského štábu EU.

Útvar MPCC zlepší schopnost EU reagovat rychleji, účinněji a soudržněji.

Odpovídá za operační plánování a vedení vojenských misí SBOP bez výkonných pravomocí na strategické úrovni.

4. Posílené nástroje EU v oblasti rychlé reakce

Jedním z nástrojů, které má EU k dispozici pro rychlou reakci na krize a konflikty, jsou bojová uskupení EU. Jedná se o vojenské síly, které lze rychle rozmístit v místě operace.

Bojová uskupení byla vytvořena v roce 2005, zatím však nebyla nikdy nasazena z důvodu politických, technických a finančních překážek.

V zájmu posílení schopností EU v oblasti rychlé reakce se vedoucí představitelé EU dne 22. června 2017 dohodli, že rozmístění bojových uskupení bude prováděno v rámci společných nákladů. Financování bojových uskupení bude trvale řízeno na úrovni EU prostřednictvím mechanismu Athena.

EU také pracuje na rozvoji civilních schopností a posílení schopnosti reakce v oblasti civilního řešení krizí, které budou případně zahrnovat i vytvoření základní kapacity schopnosti reakce.

Spolupráce EU–NATO

Infografika – Společné prohlášení EU a NATO: provádění

Infografika – společné prohlášení EU a NATO Zobrazit celou infografiku

Dne 8. července 2016 podepsaly EU a NATO společné prohlášení s cílem posílit dále spolupráci v sedmi strategických oblastech, kterými jsou:

  • hybridní hrozby,
  • operativní spolupráce zahrnující námořní problematiku,
  • kybernetická bezpečnost,
  • obranné schopnosti,
  • průmysl a výzkum,
  • koordinovaná cvičení,
  • budování kapacit.

Poté – dne 6. prosince 2016 – Rada potvrdila společný soubor 42 návrhů; potvrzen byl i ze strany NATO.

Rada dne 5. prosince 2017 potvrdila nové návrhy konkrétních opatření mimo jiné v těchto oblastech:

  • boj proti terorismu,
  • ženy,
  • mír a bezpečnost,
  • vojenská mobilita.

Evropský obranný akční plán

V roce 2015 vynaložily členské státy EU na obranu 203 miliardy eur, a ve vojenských výdajích se tak zařadily na druhé místo na světě po USA.

Rozpočtové prostředky na obranu jsou však často využívány neefektivně z důvodu:

  • roztříštěnosti evropského obranného trhu,
  • nákladného zdvojování vojenských schopností,
  • nedostatečné průmyslové spolupráce a interoperability.

V zájmu vyřešení těchto otázek předložila Evropská komise dne 30. listopadu 2016 evropský obranný akční plán. Cílem akčního plánu je:

  • zvýšit nákladovou efektivnost výdajů na obranu,
  • prohloubit spolupráci v oblasti obrany,
  • vybudovat silnější průmyslovou základnu.

V plánu jsou stanovena tři hlavní opatření:

  • zřízení Evropského obranného fondu,
  • podpora investic v obranném průmyslu,
  • posílení jednotného obranného trhu.

Dne 22. června 2017 uvítala Evropská rada sdělení Komise o Evropském obranném fondu. Vyzvala také k rychlému dosažení dohody ohledně návrhu na vytvoření Evropského programu rozvoje obranného průmyslu.